Princip činnosti sterilizátoru

Tepelná sterilizace

Metoda tepelné sterilizace spočívá v použití vysoké teploty ke koagulaci nebo denaturaci bakteriálního proteinu, inaktivaci enzymu, zabránění metabolismu a způsobení bakteriální smrti. Tepelná sterilizace zahrnuje sterilizaci vlhkým teplem a sterilizaci suchým teplem. Vlhkost a teplo mohou koagulovat a deformovat bakteriální protein; Suché teplo může oxidovat, denaturovat, karbonizovat bakteriální proteiny a koncentrovat elektrolyty a způsobit tak buněčnou smrt. Tepelná sterilizace je pohodlná, účinná a netoxická a je hlavní sterilizační metodou používanou střediskem zásobování nemocniční dezinfekcí. Metoda tlakové parní sterilizace je preferovanou metodou sterilizace pro zdravotnické prostředky odolné proti vlhkosti a teplu.

Tlaková parní sterilizace využívá metodu sterilizace vlhkým teplem. Při stejné teplotě je sterilizační účinek vlhkého tepla lepší než suchého tepla. Důvody jsou následující:

Teplota potřebná pro koagulaci proteinu souvisí s jeho obsahem vody. Čím vyšší je obsah vody, tím nižší je teplota potřebná pro koagulaci. Bakteriální protein při sterilizaci vlhkým teplem může absorbovat vodu, takže snáze tuhne než na suchém horkém vzduchu při stejné teplotě.

Při procesu sterilizace vlhkým teplem pára vydává velké množství latentního tepla, které dále zvyšuje teplotu. Při stejné teplotě je doba potřebná pro sterilizaci vlhkým teplem kratší než pro sterilizaci suchým teplem.

Pronikání vlhkého a horkého plynu je silnější než u suchého a horkého plynu, takže účinek vlhkého a horkého plynu je lepší než účinek suchého a horkého plynu. Vysokotlaká pára dokáže zabít všechny mikroorganismy, dokonce i bakteriální spory, plísňové spory a další jedince odolné vůči vysokým teplotám. Teplota páry při sterilizaci se zvyšuje s rostoucím tlakem páry. Zvýšením tlaku páry lze značně zkrátit dobu sterilizace. Proto je to nejúčinnější a nejrozšířenější metoda sterilizace.

Nízkoteplotní sterilizace

Nízkoteplotní sterilizační metoda je metoda, která využívá chemické sterilizační prostředky k usmrcení patogenních mikroorganismů. Teplota potřebná pro sterilizaci chemických prostředků je relativně nízká, což se obvykle nazývá metoda nízkoteplotní sterilizace nebo metoda chemické sterilizace. Chemický dezinfekční prostředek používaný pro nízkoteplotní sterilizaci dokáže zabít všechny mikroorganismy a dosáhnout úrovně záruky sterilizace. Mezi takové chemické prostředky se sterilizačním účinkem patří formaldehyd, glutaraldehyd, ethylenoxid, kyselina peroctová aj. Chemická sterilizace se používá pro sterilizaci nástrojů, které nesnesou vysokou teplotu a vlhké teplo.

Mezi běžné metody nízkoteplotní sterilizace patří nízkoteplotní plazmová sterilizace peroxidem vodíku, sterilizace etylenoxidem, nízkoteplotní formaldehydová parní sterilizace atd.

1. Plazmatická sterilizace peroxidem vodíku při nízké teplotě

Výrobek je sterilizován poté, co se kapalný peroxid vodíku disperguje do plynného stavu, a druhý stupeň sterilizace se provádí vytvořenou plazmou. Plazmový proces může také urychlit a důkladně rozložit zbytky plynného peroxidu vodíku na nástrojích a obalových materiálech. Metoda plazmové sterilizace se vyznačuje rychlým působením, spolehlivou sterilizací, nízkou akční teplotou, čištěním a bez toxických zbytků. Použitelné pro endoskopy, tepelně odolná zařízení, různé kovové nástroje, sklo a další předměty; Může absorbovat vlhkost a plyn.

2. Sterilizace ethylenoxidem

Ethylenoxid je bezbarvý plyn s vůní podobnou vůni éteru. Při nízké koncentraci je bez chuti. Má silnou propustnost pro plyny, může pronikat celofánovým, polyetylenovým nebo polyvinylchloridovým filmem atd. a má nespecifickou alkylaci na proteinu, DNA a RNA mikroorganismů, takže ztrácejí základní reakční skupinu metabolismu a jsou usmrceny. Má silnou baktericidní sílu, široký rozsah zabíjení, spolehlivý sterilizační účinek a malé poškození sterilizovaných předmětů.